co posílat

Dobrejtro!

Dneska vám můžu slíbit... bude to jízda!! 🙂

Je vám známo, co znamenají všechny ty značky, co jsou rozseté po cestě? Tedy těchto pět: p, mp, f, ff, cresc.? Kdo to všechno ví, má možnost něco hodnotit dvacítkou! 

Pro fajnšmekry je tam ještě zobáček a pak ta tečka v obloučku (například ta je hned na úvodní obrazovce). Kdo ví obojí, má nabito třicítkou 🙂

Mějte se hezky!

Pančitel

pé es: ještě otázka pro obzvlášť odvážné: jaké nástroje hrají tuto skladbu? Zkuste si to ještě jednou poslechnout a napsat si, co tam všechno slyšíte. 

Pokud aspoň pět nástrojů uhodnete správně, můžete si jednomu libovolnému klipu, budoucímu či minulému, dát místo desítky až dvacet bodů! Chm... dneska jsem nějaký rozhazovačný 🙂

Všechny odpovědi viz níže.

ODPOVĚDI:

1) p - piano (potichu), mp - mezzopiano (středně slabě), f - forte (silně), ff - fortissimo (velmi silně), cresc. - crescendo (zesilovat)

2) zobáček = akcent, důraz. Tečka v obloučku = koruna (nota se drží libovolně dlouho)

3) Táááákže to máme: 2 příčné flétny, 2 hoboje, 2 klarinety, 2 fagoty, 2 lesní rohy, 2 trubky, 2 tympány, a pak je tam kompletní rodina smyčcových nástrojů: housle, violy, violoncella, kontrabasy. Od každého smyčcového nástroje víc hráčů, celkem třeba i kolem třiceti smyčců - tam to není přesně předepsané. 

Kdo by si chtěl potvrdit, že si nevymýšlím, přikládám noty! Tam je na první stránce kompletní seznam.

Celkem tuto skladbu může hrát kolem padesáti šedesáti lidí - i víc.

Tady si můžete případně takový orchestr prohlédnout:

Pěkné pondělní jitro!

Dnes jde do tuhého - půjde o souboj nebe (= paradiso) a pekla (= inferno)!

Jsem napnutý, jak to skončí...

Určitě jste si všimli nástroje, na který hraje ta paní šéfová (a nejen ona!) a o kterém jsme již mluvili (ten dlouhý krk!!). 

Pro chytré posluchače, jako jste například vy, je tenhle nástroj velká nápověda a vodítko - kde hraje dlouhý krk, ta hudba bude hódně stará, minimálně dvěstě až třista let! 

Pamatujete si jméno toho nástroje? Kdo si vzpomene, má možnost jednou dát místo desítky dvacítku! (ale pozor, tentokrát neberu odpověď LOUTNA. chci to špecijální jméno přesně pro tento nástroj s dlouhým krkem).

A ještě vám musím říct, že když muž zpívá takhle vysoko, ženským hlasem, má to speciální označení - takový zpěvák není ani soprán, ani alt, ani tenor, ani bas, nýbrž - kontratenor!

Tuto informaci ale můžete klidně zapomenout, její znalost nebude v dalších klipech již vyžadována. 

Možná 🙂 

Mějte se krásně!

Pančitel

Milí!

Moc díky za vaši celotýdenní tabulkovou aktivitu (a taky za "běžné" cvičení vedle toho!), dnes vás nechám v tom hodnocení trochu vydechnout, já vím, je to velká fuška 🙂 

Ale mám na vás velkou prosbu - zda byste měli chuť si zahrát na pana učitele a poslat taky všem ostatním nějaký dáreček? Čili nějaké svoje děsně oblíbené hudební video? Tenhle týden vás budu ještě zásobovat já, tak byste měli dost času si rozmyslet, co byste poslali, případně si k tomu vymyslet třeba nějaké zajímavé povídání, aby se ostatní něco dozvěděli. Případně i doplňující otázky, k nimž lze stanovit i nějaké to bonusové bodové ohodnocení (dvacet nebo maximálně třicet bodů). Já bych vám do ničeho nekecal a nic nekontroloval, na to jsem moc pohodlný 🙂 Všecko by to bylo na vašem uvážení. 

Videa by byla posílána v utajení - to znamená, že by nikdo nevěděl, kdo co poslal. Totiž - mohlo by se stát, že by se vám třeba to video moc nelíbilo, ale kdybyste věděli, že ho poslal váš nejlepší kamarád, tak byste dali víc bodů, abyste ho podpořili. Anebo by se vám to video obrovsky líbilo, ale jelikož ho poslala vaše sestřička, se kterou jste se včera pohádali, tak schválně byste dali málo bodů. Prostě - jde mi čistě o muziku, osobní věci si vyřizujte přes fejsbuk, jo? 🙂

Tedy - připravujte si prosím přes týden vaše videa i s doprovodným textem a až to budete mít, tak mi to pošlete. Nebojte, já nikomu nic neprozradím, budu to pečlivě opatrovat a potom, od toho dalšího pondělí, to budu v nezměněné podobě rozesílat - každý den jedno video. Kdybyste to posílali vy sami, asi by z e-mailové adresy všichni poznali, o koho se jedná. 

Mno, a víte co? Já vám přece jenom dneska něco pošlu - takovou oddechovku, vy to stejně všichni znáte, takže to bude nošení dříví do lesa, ale jen tak pro úplnost 🙂

Aneb co dělat, když se doma sejde pár kamarádů...

Dobré jitro!

Jaké máte učitele ve vaší základce? Já si vzpomínám si na svoje kantory na gymplu. To byla přehlídka! Jeden byl zadumaný, jeden neustále rozesmátý, jeden věčně rozesmátý od ucha k uchu. Byli kantoři klidní a pak někteří trochu hysteričtí, neustále v nějakém napětí. 

S akordy to máte úplně stejné. Některý je smutný, některý veselý, některý strašidelný. Každý trochu jinak nalíčený a oblečený. A navíc ty akordy mezi sebou mají různé vztahy, napětí a náklonnosti!

Autoři skladeb tohle věděli a s tou náladou akordu uměli zacházet jako malíř s barvami. Když chtěli smutnou hudbu, použili smutný akord, když chtěli veselou, dali tam veselý. A samozřejmě tisíc dalších nálad mezi tím!

Co z toho vyplývá: hudbu je nutné hrát tak, aby v každém okamžiku měla nějakou náladu/odstín/barvu/chuť/vůni.

Pokud nemá, tak můžete hrát sebelíp, ale nikoho to nebaví poslouchat!!! To je jako jíst čokoládu bez cukru nebo polívku bez soli.  

Tady v tom videu si někdo pohrál a opatřil každý akord ve skladbě jednou náladou.

Pečlivě si to prosím nastudujte - až se vrátíte do školy, tak všechny ty obličeje při hraní budu vyžadovat!!!

Kdyby to na někoho bylo příliš rychlé, zde je jedna, kde je čas si všechno prohlédnout a procejtit:

Obojí napsal pan Mozart.

Nějaký tip, kolik bylo panu Mozartovi, když složil svou první skladbu? 

Kdo se přesně trefí, má nabito dvaceti body 🙂 

Hezký den!

Pančitel

ODPOVĚĎ:

Bylo mu pět let 🙂

O tom, která skladba to byla, se vedou spory, ale pravděpodobně tenhle menuet:

(račte si všimnout, že když se repetice hraje podruhé, nikdy to není stejně, ale pan klavírista to tam trošku přikrášlí - jako když poprvé namalujete vánoční stromek a podruhé na něj domalujete několik ozdob a zvonečků, takže najednou to tam víc zacinká. To zdobení se tehdy, před těmi dvěstě třista lety, v hudbě s velkým potěšením dělalo, aniž by to bylo zapsané v notách. Zahrát to podruhé stejně, neozdobeně, to by se považovalo za nedostatek dobrého hudebního vychování!)