Svobodná oslava kostelních varhan
ECM Records ◉ 2018
Poslouchání téhle nahrávky mě naplňuje nadšením a je velmi osvěžující. Tolik zajímavých barev, ploch, atmosfér, nápadů! Cítím to jako velice specifickou poctu nástroji, jímž jsou kostelní varhany.
Britský pianista a varhaník Kit Downes je muzikantský chameleón, který v mládí začal se seriózním studiem klavíru a postupně rozšiřoval svůj okruh zájmů a experimentů. Na londýnské Royal Academy of Music vystudoval klavír, varhany a kompozici a dnes tam vyučuje klavír a kompozici. Je pevně zakotven v jazzovém hraní v kapelách či v triích. A kromě klavíru miluje varhany všeho druhu, od hammondek až po ty kostelní.
Co říká autor o svém albu?
Vše na té nahrávce je buď improvizované, nebo vychází z improvizace. Improvizace jsem si nahrával, některé pasáže jsem si přepsal do not a strukturoval do skladeb. Vznikalo to tedy po etapách. (...)
Všechny nástroje, na které na Obsidianu hraju, jsou z oblasti, odkud pocházím, z východní Anglie. Řada z nich nejsou vyloženě koncertní nástroje, používají se při bohoslužbách nebo se už nepoužívají vůbec. Některé byly poškozené, jiné zas skromné a malé, nicméně osobité. Mám rád i ty obrovské varhany z dob romantismu jako jsou třeba v Holandsku, ale konkrétně v tomto projektu jsem se zaměřil spíš na ty menší, které skvěle vyzní, zvlášť když jejich zvuk nabíráte hodně zblízka a slyšíte jejich zvuk detailně.
Kromě Obsidianu jsem natočil ještě jedno album s názvem Vyamanikal, to je jeho předchůdce. Tyhle dvě desky dohromady dávají ještě větší smysl. Obsidian je svým způsobem naleštěná, ECM verze syrového Vyamanikalu. Ten je postavený čistě na improvizaci, je to lo-fi, skoro terénní nahrávka, obsahuje řadu zvuků z kostela, zpěv ptáků, jsou tam slyšet lidi, kteří šli kolem. ECM verze je oproti tomu transparentnější.
A co říká o zkušenostech s rozšířenými technikami hry na varhany?
Jsou to takové malé triky. Různými způsoby lze třeba pracovat s tlakem vzduchu a tím i s výškou tónu a kvalitou zvuku. Jsou to techniky, které jsem si osvojil během dlouhých let, kdy jsem zkoušel všelijaké blázniviny. Součástí toho je i práce s manuály, způsob, jakým se dotýkáte kláves, nebo volba rejstříků, jaké zvuky a v jaké kombinaci používáte. Na rozdíl od preparovaného klavíru lze tohoto efektu dosáhnout o trochu jednodušeji a v reálném čase. Což je příznivé pro improvizaci. S klavírem také nemůžete ovlivnit výšku tónu.
(přejato z rozhovoru Kostelní varhaník s jazzovou duší, otištěno v Harmonii 2/2023, rozhovor vedl Zdeněk Přidal)
Album je k poslechu například na Spotify.
