DĚTI HRAJÍ DĚTI
Děti vykulí oči, když jim řekneme, že pan Mozart napsal ten menuet v šesti letech. Toničko, on byl dokonce o rok mladší, než ty! Děti mají leckdy dojem, že skladatelé jsou ti staří fousatí pánové, kteří na nás shlížejí z obrázků na stěně v učebně hudební nauky.
Nápad zadávat dětem skladby, které napsali víceméně stejně staří skladatelé, považuji za velmi občerstvující a motivující. Dítě vlastně hraje skladbu svého vrstevníka. Mám sen, že někdy někdo uspořádá a vydá sborník, který bude sestaven právě podle tohoto kritéria. Čili - kolik let bylo autorovi, když skladbu napsal. Představuji si tři díly, které by krásně pokryly naše potřeby v zušce:
První díl: 5-10 let, druhý díl: 10-15 let, třetí díl: 15-20 let.
Vyvstávají ovšem problémy:
1) Mnohé juvenilie, obzvláště u autorů starší hudby, není tak jednoduché přesně datovat.
2) Mnohé skladby jsou neúměrně těžké (sazby, rozsahy rukou) a tematicky často nejsou příliš přátelské dětskému světu. Zázračné dítě a budoucí velikán světové hudby nechce v deseti letech psát instruktivní skladbičky pro desetileté děti. Chce psát velké věci. Prokofjev v devíti letech napsal svou první operu, Chopin v sedmi letech první polonézu (g moll). Čili náš obyčejný žáček na takové skladby v daném věku nemá šanci dosáhnout a možná by se mu ani moc nelíbily. Avšak – negeneralizujme. Nemám to propátrané, jednou se do tohoto řádně opřu. Budu naprosto šťastný, když mě někdo předběhnete!
Vím o jedné sbírce skladatelských juvenilií, které byly napsány do 14 let věku. Sbírka vyšla zhruba před deseti lety v Editio Musica Budapest. Má dva díly, soustředí se převážně na velká jména a do velké míry potvrzuje obtíže, které jsem právě popsal (ale vybrat se dá, to zas ne, že ne). Sbírky jsou k vypůjčení v knihovnách, klidně se do toho podívejte. Zde vám pro představu skenuji obsah a náhled začátků skladeb:
My máme ovšem už teď v ruce mnohem zajímavější zdroj, kam v daném tématu sáhnout pro noty. Jsou to sborníky skladatelských soutěží. Ano, ta soutěž MŠMT, kam každé tři roky posíláme své žáky, se koná i v oboru skladba. Z vítězných prací (resp. z prací zařazených do zlatého pásma) vznikají sborníky a ty máme k dispozici! Pokud si to vytisknete a strávíte jedno odpoledne ve společnosti dětských skladatelů, zjistíte, že je to úžasné.
Děti píší muziku o tom, čím žijí, na úrovni, kterou zvládnou. Je tam spousta osobitých nástrojových kombinací (nejde jen o klavír!), spousta „ujetých“ nápadů a „divných“ skladeb, které se však mohou pro jisté účely velmi hodit. Někdy je to eklektické, nicméně to u těch velkých skladatelů také. Je z toho ovšem v každém případě cítit velké nadšení pro věc, poctivost v přístupu a jakási opravdovost hudebního sdělení. Z toho důvodu jsem nakonec upustil od nápadu vybrat pro tento příspěvek nějakých Top Ten. Bylo by to těžké a vlastně i trochu nefér vůči ostatním. Nezbude, než se tím proklestit na vlastní pěst. Je to suma sumárum obrovský balík originální muziky! Moji velkou úctu a velké poděkování mají kantoři, kteří skladatelské přehlídky pořádají a především ti, kteří žákovské kompoziční tvoření na zuškách pěstují!
Až si z toho vyberete (spousta skladeb je dostupná už pro úplné prcky v prvním ročníku!), můžete si pak na koncertě udělat malý, pro posluchače i hráče velmi atraktivní a objevný blůček: Děti hrají děti.
Zde uvádím přehled všech ročníků, odkud můžeme čerpat (převzato z nejnovějšího almanachu), obálky některých ročníků a nakonec všechny almanachy ke stažení.
Zde dávám ke stažení almanachy jednotlivých ročníků, snad mě za to nikdo nebude kamenovat. Pokud byste měli pocit, že to není košér, prosím ozvěte se. Novější ročníky jsou případně ke stažení i na webových stránkách Umělecké rady ZUŠ ČR.
Ke stažení všechno najednou (soubory pdf zabalené v zip archivu):
Ke stažení jednotlivě po ročnících (soubory pdf):